RECENZE: Ani Babiš, ani režisér. Film Matrix AB zůstal bez vítěze

Dokument Matrix AB končí scénou, kdy jej zhlédne jeho aktér Andrej Babiš a prohlásí: „Já tušil, že to bude podraz, nedali jste mi možnost se vyjádřit.“ V tom má bohužel pravdu. Sporný koncept filmu, který po premiéře na jihlavském festivalu chystá ČT, nahrává paradoxně tomu, koho chtěl porazit. Místo tvrdé investigativní práce se inscenuje operetka.

Ve filmu zazní hodně silná obvinění, třeba od bývalého dodavatele Babišova koncernu, ale chybí přímá konfrontace protivníků, jenom se krouží kolem. Babiše charakterizují jiní, leckdy osobitě – Donald Trump, jehož jsme si zvolili, muž zvyklý rozhodovat není demokrat. Ale jaký skutečně je, zase nevíme, respektive na konci víme totéž co na začátku.

Kamera zachycuje více méně zábavný, leč známý povrchní folklor: že rozdává koblihy domácím voličům a bonmoty v angličtině i francouzštině, že za výraz dobra považuje večírky pro zaměstnance i diplomaty, že je netrpělivý a nesnáší čekání: „Nechápu, proč to tak trvá, jste pomalí, nevykládejte mi o tom, udělejte to!“ Ovšem právě tohle Babišovi v zemi, která nenávidí komise, schůze, projevy a prostoje všeho druhu, body spíše přidá.

Naopak i jeho voliče mohou zaskočit vulgarity z Babišových úst, přičemž telefonát: „Co zas píše ten blbeček, nechte mě mluvit, ku..a“ ještě nepatří k nejostřejším. Filmařský mikrofon nicméně přijal, věděl, do čeho jde, tady Babiš nemůže žehrat na nikoho jiného než na sebe. Vyrovnáno, 1:1.

Z předvolebních momentek vytěžil režisér Vít Klusák pár kouzelně bizarních detailů od užaslého žebráka obdarovaného pětitisícovkou po reklamní masáž dětí výrobky politikova impéria, která paradoxně nikomu nevadí. Zato mechanismus kampaní a vnitřních bojůvek nudí napříč stranami; Babiš nebude jediným divákem, který tu zívá.

Matrix AB

50 %

Režie Vít Klusák,

hrají Andrej Babiš, Monika Babišová

Kinobox: 0 %

Opravdu zajímavý, ba napínavý začne film být až při závěrečné přestřelce, kdy Babiš hněvivě reaguje na to, co v něm viděl – jenže to mělo být obsahem Matrixu AB, ne pouhou efektní tečkou, v níž je zaděláno na několik žalob. A Babišovo konečné: „Ale klidně si to pusťte, mně je to šumák!“ může nahrávat dojmu, že velkorysý gentleman porazil malicherné rýpaly.

Ve skutečnosti Matrix AB nemá vítěze, přinejmenším po filmařské stránce. Oni se ho na nic ptát nechtějí a on nechce mluvit s nimi, obě strany jsou přesvědčeny, že proti nim stojí čiré zlo; jaký jiný výsledek pak může vzniknout než plichta, ať stojí před kamerou Babiš nebo papež.